Po loňské účasti Gorana Markoviče na Letní filmové škole v Uherském Hradišti se uskutečnila v týdnu od 23. 5. 2022 jeho dlouho očekávaná návštěva Prahy.
Goran Markovič, jehož uměleckou filmařskou dráhu formovala pražská FAMU na konci šedesátých let, stále náleží k těm nejlepším srbským režisérům. Nemá sice v současnosti kvůli svému odmítavému postoji k srbské politice ve své vlasti „na růžích ustláno“, ale stále pracuje. Jeho poslední scénář je komedie věnovaná etapě života politického vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Film sleduje tu etapu jeho života, kdy se jako léčitel ukrývá v jednom bělehradském bytě před vydáním Trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu.
Svůj letošní pobyt v Praze zahájil Goran Markovič mimo jiné nostalgickou vzpomínkou na svá studia prohlídkou sídla školy FAMU v Paláci Lažanských na Smetanově nábřeží. Pátral také po legendární vinárně Orlík. Prožil tady se svými českými spolužáky, ale také s Agnieszkou Holland, Goranem Paskaljevičem, Srdjanem Karanovičem, Lordanem Zafranovičem či Rajko Grličem nejedno studentské „tvůrčí“ setkání. Ve čtvrtek 26. 5. 2022 se uskutečnilo v budově Lužického semináře jeho setkání s veřejností. Setkání bylo doplněno studijní projekcí jeho filmu Mistři, mistři z roku 1980. Právě tento jeho film je nejvíce ovlivněn českou filmovou novou vlnou z konce šedesátých let. V následné diskusi po filmu odhalil Goran Markovič, jak film vznikal a jaký vliv měla jeho studia v Praze na jeho filmovou tvorbu. Vzpomněl také na svého otce Radeho, který ve filmu hraje. Českému divákovi je tento oceňovaný herec znám z filmů Elmara Klose a Jánose Kadára Tři přání nebo Touha zvaná Anada.
Akci, kterou společně připravil Srbský kulturní spolek Radost s přispěním společnosti Balkanfilm, Filmového klubu ve Vsetíně a Společnosti přátel Lužice zakončilo představení českého vydání knihy Gorana Markoviče Česká škola neexistuje, která vyšla v roce 2021 v nakladatelství NAMU. Se slovy „možná jsem byl v Praze naposledy“ zakončil Goran Markovič svůj pobyt v Česku.
